Přesídlit do ciziny na pouhých osm měsíců se z pohledu administrativy, kterou člověk musí absolvovat, nevyplatí. To jsme věděli už před odjezdem. Při stěhování pračky nám český šofér řekl, že Nizozemsko je země byrokracie. Potvrdili to i naši bývalí spolubydlící: na severu Nizozemska panuje hrozná byrokracie... a na jihu ještě horší.
Zásadní věc, kterou člověk musí vykonat, pokud v Nizozemsku hodlá setrvat víc jak 4 měsíce, je zajít se registrovat na úřad do pěti dnů po příjezdu. Sice jsme si všimli, že je doporučováno se na úřad předem objednat, ale nějak na to nezbyl čas. Ještě den před odjezdem se totiž řešily zásadní věci jako pojištění odpovědnosti.
Protože se každodenně pohybujeme mezi kousky umění, jejichž ceny se pohybují pro nás někde v nepředstavitelnu, museli jsme si pořídit aansprakelijkheidsverzekering, tedy pojištění odpovědnosti. Nizozemci jsou velice opatrní, a tak místní trh s pojištěním vzkvétá. A pojištění odpovědnosti je takový základ, který musí každý mít. Před odjezdem jsme proto trávili hodiny hledáním pojištění v holandštině na internetu.
První pracovní den jsme tedy naběhli na úřad v Maastrichtu bez ohlášení. Proběhlo papírování, ale k našemu překvapení jsme pouze dostali termín schůzky k naší registraci - až na další týden.
Další týden, v den schůzky na úřadě F. nemohl dospat. Běželi jsme na úřad s vidinou, že se všechno vyřeší - internet, parkování, zelený kyblík na bioodpad... Přistoupili jsme k úřednici nejdříve s nedůvěrou způsobenou předpojatostí z Čech, že zařizování na úřadě musí být vždycky nepříjemné. Úřednice se nakonec ukázala jako sympatická paní, která vychvalovala místní pivo. Proběhlo další kolo papírování, kde jsme využili naše těžce získané legalizované rodné listy. Úřednice trpělivě přepisovala naše údaje, ačkoliv bylo vidět, že úplně neví, kam má psát ty naše háčky a čárky nad jmény. Nebylo jí ani jasné, co je podle jména otec a co matka, a tak jí F. vysvětlil použití české koncovky -ová a na závěr přihodil tak často opakovanou historku o tom, odkud pochází pivo typu pilsner.
Úsměv na rtech nám strnul při odchodu, kdy se s námi úřednice rozloučila s tím, že nám přijde dopis o registraci za měsíc.
Cílem celé procedury registrace je získání tzv. BSN (burger service nummer), což je něco jako číslo občanky. Bez něj jste zkrátka namydlení. Například: Chcete si pořídit internet, potřebujete holandský bankovní účet. Chcete holandský bankovní účet, potřebujete BSN číslo. Nebo: Chcete parkovací kartu, potřebujete se přihlásit do online systému místní správy. Chcete přístup do online systému, potřebujete BSN číslo. A stejně tak se vším ostatním, včetně pracovní smlouvy či zeleného kyblíku na bioodpad.
Úřednici se však zřejmě F. zželelo, když viděla jeho zklamaný výraz. BSN čísla nám totiž dorazila o něco dříve. Mohlo tak začít zařizování, které ani dnes, dva měsíce od příjezdu, není u konce.
Žádné komentáře:
Okomentovat